Armáda mezi námi: Jednotky 53. pluku. Síla, odbornost a lidé v pozadí moderní armády

REGION OPAVSKO | Autor: Tereza Pustková | březen 2026

Tři prapory, jedno expertní centrum a jediný společný cíl. Získávat a dodávat přesná data a informace tam, kde rozhodují vteřiny. Tento díl navazuje na předchozí díly seriálu o 53. pluku průzkumu a elektronického boje, jehož velení i jeden z praporů sídlí v Opavě. Tentokrát se zaměříme na samotné jednotky pluku a jejich velitele. Na lidi, kteří popisují, čím je jejich práce výjimečná, jaké schopnosti jejich jednotky mají a co očekávají od vojáků, kteří v nich slouží. Každému z nich jsme položili stejnou sadu čtyř otázek, aby čtenáři získali srovnatelný pohled na jejich poslání, nároky na vojáky i to, čím je jejich práce specifická. Díky tomu můžete nahlédnout pod pokličku tří praporů a jednoho expertního centra, která společně tvoří schopnosti 53. pluku.

102. průzkumný prapor | podplukovník Gustav Lakoš 

Absolvent vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, kde později působil i jako lektor. Svou kariéru spojil s 102. průzkumným praporem, kde začínal jako zástupce velitele roty a následně zastával funkci velitele roty. Působil také na Centru ISR, kde pracoval na štábních pozicích a podílel se na odborném rozvoji zpravodajských schopností 53. pluku. Později se vrátil ke 102. praporu jako zástupce velitele a následně pracoval na Velitelství pro operace AČR. Od roku 2022 je velitelem 102. průzkumného praporu. Zkušenosti získal také v zahraniční operaci v Afghánistánu.

Co je hlavním posláním vaší jednotky?

Hlavním posláním 102. průzkumného praporu je vyčleňovat vojáky a techniku praporu ve prospěch průzkumné jednotky kterou sestavuje 53. pluk a je zařazována do brigádních úkolových uskupení AČR. V této jednotce zabezpečujeme průzkum v hloubce sestavy nepřítele v pásmu 10 až 100 km. Dále jsme jediným průzkumným praporem v české armádě což představuje nejen udržování tradic odbornosti, ale zejména její rozvoj v celé šíři. Od rozvoje vzdělávání našich vojáků přes vylepšování taktických postupů, až po rozvoj doktrinální. Současně se podílíme i na vývoji a zlepšování techniky, kterou při naší práci používáme.

Jaký musí být člověk, který u vás slouží?

To je dobrá otázka. Nicméně má odpověď bude trošku starosvětská. V první řadě musím hned na úvod uvést, že na všechny bojové funkce u 102. průzkumného praporu jsou výběrová řízení, ve kterých musí uchazeč uspět, pokud k nám chce nastoupit. Ale zpátky k meritu věci. Mandatorním předpokladem je výborná fyzická kondice, což už dnes není zcela běžné. U této podmínky bych se zastavil. V dnešní populaci sledujeme negativní trend, že si mladí lidé sami sobě lžou a nejsou si schopni přiznat svůj reálný stav. Výhodu mají sportovci, kteří v sobě mají něco, co bych nazval snaha o dosahování vytýčených cílů. To s sebou nese i určité sebezapření a schopnost něco obětovat, abych cíle mohl dosáhnout. Dále houževnatost a vlastnost nevzdávat věci a pokračovat v jejich plnění až do úspěšného dosažení cíle.

V neposlední řadě dnes nemůžeme vynechat schopnost pracovat s moderními technologiemi, ale i zkušenosti s mechanikou. Na druhou stranu potřebujeme vojáky, co jsou schopni fungovat mimo svou komfortní zónu, překonávat sami sebe a snahu chtít se učit novým věcem.  Tou komfortní zónou mám na mysli třeba působení venku po dobu až 14 dní. Ve dne, v noci, v létě i v zimě. Co je odměnou za takovou práci? Vždy se je kam posouvat a co zlepšovat. Být průzkumníkem je v první řadě otázka cti a nastavení mysli. Takže když to celé dám dohromady potřebujeme vojáky, co mají v “hlavě”.  Sloužit na 102. průzkumném praporu je z mého pohledu výsada a čest.

Co by veřejnost o vaší práci nečekala, co by ji mohlo překvapit?

U armády většina lidí čeká slepé poslouchání rozkazů a dril. U nás to tak úplně neplatí. Pro mě jako velitele je daleko lepší, když vojáci nad problémem nebo úkolem přemýšlí, baví se o efektivitě a dojdou k řešení, které nikdo nepředpokládá a nečeká. To je něco, co by nás mělo charakterizovat, a proto bychom měli být tam, kde nás nikdo nebude čekat. A pokud někde máme být dlouho musíme šetřit energií a být efektivní. Nadrilované činnosti jsou u nás samozřejmostí. 

Co by si málo lidí pomyslelo najdeme je, že najdeme uplatnění i pro specificky zaměřené jedince, kteří mají vynikající jazykové případně komunikační předpoklady a analytické myšlení. Dále se domnívám, že u nás máme lehce odlišný přístup k vojákům než u ostatních jednotek. Proč? Protože, pokud chceme velký výkon musíme vytvářet adekvátní prostředí.

Na co jste jako velitel této jednotky hrdý/pyšný?

Tak tady je toho spousta. Na začátek jsem velice hrdý na to, že můžu být na 102. průzkumném praporu velitelem.  Nastoupil jsem zde jako nadporučík, následně pracoval na mnoha funkcích napříč AČR a nyní jako velitel praporu mám možnost formovat, rozvíjet a posouvat jeho schopnosti.

Dále jsem hrdý na to, jak se nám daří na mezinárodní scéně na odborných soutěžích. Loni jsme již podruhé za sebou vyhráli mezinárodní soutěž průzkumných hlídek v Maďarsku, a to jsme zároveň první zahraniční jednotka, která tuto soutěž vyhrála. Pravidelně a s vynikajícími výsledky se účastníme mezinárodní soutěže v Jordánsku. Pro mě osobně jsou podobné soutěže nejenom o výkonu, který naše soutěžní družstvo předvede, ale i o novou techniku, nové způsoby provedení, byť i detailních úkonů a na tom se dá růst. Účastníci těchto akcí získávají jedinečné know-how, které ve funkcích instruktorů mohou předávat dál. Tyto zkušenosti se nám daří následně šířit do celé AČR prostřednictvím námi organizované soutěže Průzkumných hlídek. 

Musím také zmínit naši vlastní výcvikovou četu, která zajišťuje zdokonalovací výcvik pro každého nového příslušníka útvaru. Základní část trvá tři měsíce a projdou jí všichni bez rozdílu. Na ni navazuje další tří­měsíční odborný výcvik určený pro bojové funkce. Jsem přesvědčen, že tato časová investice se nám bohatě vrací v podobě vysoké úrovně znalostí a dovedností, které musí splňovat každý, kdo hrdě nosí naši nášivku. Udržet kvalitu a rozsah tohoto výcviku je někdy náročné, zejména při plnění ostatních úkolů, ale právě proto je to investice, na kterou se nesahá.

A nakonec zmíním ještě jednu věc a to, že 102. průzkumný prapor plní v roce 2026 odborné úkoly v zahraniční operaci na území Litvy, kde staví základ 7. a 8. jednotky úkolového uskupení AČR. 

532. prapor elektronického boje | podplukovník Tomáš Verner

Absolvent vojenské akademie v Brně. Profesní kariéru zahájil u 53. centra pasivních systémů, kde postupně vedl četu a následně rotu. Později působil na Centru ISR, kde zastával zpravodajské pozice. Následně působil jako zástupce náčelníka štábu 53. pluku průzkumu a elektronického boje a později na Velitelství pro operace AČR. Od roku 2025 je velitelem 532. praporu elektronického boje. Zúčastnil se zahraničních operací v Kosovu a Afghánistánu, což významně formovalo jeho odborné i velitelské zkušenosti.

Co je hlavním posláním vaší jednotky 

Náš prapor je, jak napovídá už jeho název, specializovaný na elektromagnetický boj. Zaměřujeme se na získávání informací z elektromagnetického spektra a ty poskytujeme jednotkám, ke kterým jsme přiřazeni. Primárně podporujeme úkolová uskupení Armády ČR, ale jsme schopni působit i ve prospěch aliančních sil. Zároveň dokážeme chránit vlastní jednotky, například před drony nebo dálkově odpalovanými výbušnými zařízeními pomocí prostředků elektromagnetické obrany. Disponujeme také prostředky pro elektromagnetické rušení, díky nimž můžeme protivníkovi narušit komunikaci, omezit funkčnost prostředků protivzdušné obrany, naváděcích systémů a řady dalších technologií. Zjednodušeně řečeno: naším cílem je ovládnout elektromagnetické spektrum na bojišti.

Jaký musí být člověk, který u vás slouží?

Voják u našeho praporu musí být především všestranný. S ohledem na naši odbornost je nezbytné, aby dokázal vstřebat široké spektrum technických znalostí a uměl je uplatnit v praxi. To s sebou nese i potřebu specifického profilu – hledáme lidi, kteří mají relevantní vzdělání ke své odborné specializaci, a zároveň mají předpoklady ke zvládnutí úkolů nutných pro běžný chod jednotky. V praxi to znamená například to, že operátor elektromagnetického boje musí být nejen skvělý technik ale zároveň dobrý řidič, aby byl schopen dopravit svou techniku tam, kde je potřeba. Velmi důležitá je také spolehlivost. Pracujeme s citlivými systémy, utajovanými informacemi i nákladnou technikou, a proto se musíme na každého člena týmu absolutně spolehnout – jak při odborných úkolech, tak v každodenním provozu jednotky.

Co by veřejnost o vaší práci nečekala, co by ji mohlo překvapit?

Mnoho lidí by možná překvapilo, jak rozmanitá naše práce ve skutečnosti je. Elektromagnetický boj rozhodně neznamená jen sedět u techniky. Voják musí zvládat svou odbornou činnost, vyhodnocovat data, obsluhovat specializované systémy a rozumět tomu, co se děje v elektromagnetickém spektru, ale současně se podílí i na běžných úkolech nezbytných pro fungování jednotky. Jednou analyzuje signály u počítače, jindy pomáhá budovat stanoviště, nebo stejně jako každý jiný voják trénuje střelbu a taktiku. Právě tahle kombinace špičkové odbornosti a úplně obyčejné, ale nutné práce dělá službu u našeho praporu tak specifickou a pestrou.

Na co jste jako velitel této jednotky hrdý/pyšný?

Jsem hrdý především na to, že naše jednotka dokáže plnit úkoly i ve velmi krátkých termínech a bez dlouhé přípravy. Je mimořádně flexibilní a spolehlivá – ať už jde o odborné činnosti během cvičení, ukázky pro veřejnost, nebo o pomoc v civilním sektoru. Zároveň jsme jednotkou, která je v rámci Armády České republiky naprosto jedinečná. Neseme odborné znalosti a dovednosti v oblasti, která je klíčová pro vedení bojové činnosti na moderním bojišti. A právě to, že tito lidé zvládají tak náročnou a specializovanou práci s profesionalitou a odpovědností, je pro mě největším důvodem k hrdosti.

533. prapor bezpilotních systémů | podplukovník Jiří Smažil

Absolvent vysoké vojenské školy ve Vyškově. Svou kariéru začínal jako velitel čety průzkumných jednotek 7. mechanizované brigády. Následně působil na velitelských funkcích u 102. průzkumného praporu, kde zastával velitelské i štábní pozice. Pracoval rovněž na štábu 53. pluku průzkumu a elektronického boje a poté jako náčelník štábu 102. průzkumného praporu. Později působil na velitelství pozemních sil AČR. Od roku 2023 je velitelem 533. praporu bezpilotních systémů. Pracovní zkušenosti čerpal také v  zahraničních operacích v Afghánistánu.

Co je hlavním posláním vaší jednotky?

533. prapor bezpilotních systémů je moderní a úzce specializovaná jednotka 53. pluku, která využívá různé typy bezpilotních systémů, veřejností spíše označovaných jako drony, ke vzdušnému průzkumu a sběru důležitých informací. Jeho úkolem je podporovat ostatní jednotky tím, že během cvičení i reálných misí posílá přesné a rychlé informace o situaci na bojišti, o terénu nebo o potenciálních hrozbách. Tato služba pomáhá velitelům dělat lepší rozhodnutí a chrání životy vojákům tím, že snižuje riziko vstupu do neznámého nebo nebezpečného prostoru bez jasného přehledu.

Jaký musí být člověk, který u vás slouží?

Voják sloužící u praporu musí mít vysokou míru zodpovědnosti, technického myšlení a dobré soustředění. Práce s bezpilotními systémy vyžaduje pečlivost při ovládání techniky, schopnost rychle a přesně analyzovat situace a komunikovat s ostatními členy týmu. Kromě technických dovedností je důležité i schopnost týmové spolupráce, disciplína a ochota neustále se učit nové věci, protože technologie se rychle vyvíjejí a nasazování dronů je spojeno s nejmodernějšími postupy ve vojenském i civilním prostředí.

Co by veřejnost o vaší práci nečekala?

Mnoho lidí si myslí, že vojáci s drony „jenom sedí u ovladače“. Ve skutečnosti jejich práce spojuje technické dovednosti, pečlivé plánování a týmovou spolupráci, často v náročných podmínkách. Drony dnes nejsou jen hračky. Jsou to sofistikované systémy, které dokážou poskytnout přesný obraz situace i na nebezpečných nebo těžko přístupných místech. Je to technologie, která mění obraz moderního bojiště. 

Na co jste jako velitel této jednotky hrdý/pyšný?

Jako velitel jsem především hrdý na své vojáky a na jejich profesionalitu, odhodlání a schopnost pružně reagovat na nové výzvy. Přestože prapor vznikl teprve v roce 2020, za krátkou dobu si vybudoval pevné místo v armádě a opakovaně prokázal, že je schopen plnit i velmi náročné úkoly. Velmi si cením toho, s jakým nasazením přistupují naši vojáci k zavádění nové techniky a moderních postupů v oblasti bezpilotních systémů. Práce s drony, které dnes hrají důležitou roli v průzkumu a získávání informací, vyžaduje vysokou odbornost, flexibilitu i ochotu neustále se učit. Naši vojáci tyto schopnosti nejen zvládají rozvíjet, ale úspěšně je uplatňují při nasazení v zahraničních operací, vojenských cvičeních i při úkolech na podporu integrovaného záchranného systému a širší veřejnosti.

Centrum ISR | podplukovník Miroslav Kružica

Vystudoval vysokou vojenskou školu ve Vyškově. Začínal u výsadkářů 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi jako zástupce velitele roty a velitel roty. Následně působil na zpravodajských pozicích u 4. brigády rychlého nasazení, což doplnilo jeho odborný profil. Poté zastával zpravodajské pozice na Centru ISR a následně zpravodajské pozice na velitelství pozemních sil AČR. Od roku 2025 je náčelníkem Centra ISR. Účastnil se zahraničních operací v Kosovu, Afghánistánu a na Slovensku, kde získal klíčové zkušenosti z aliančního prostředí.

Co je hlavním posláním vaší jednotky?

Centrum ISR je expertním pracovištěm, které sdružuje širokou škálu specializací z oblasti zpravodajského zabezpečení Armády ČR. Naším hlavním úkolem je získávat, zpracovávat a analyzovat data z různých zdrojů a vytvářet z nich přesné a srozumitelné zpravodajské produkty. Ty následně slouží velitelům všech úrovní jako podklad pro správné a včasné rozhodování. Naším cílem je zajistit, aby měli co nejpřesnější a nejaktuálnější obraz o situaci na bojišti a mohli díky tomu plánovat a řídit své operace s maximální efektivitou.

Jaký musí být člověk, který u vás slouží?

Příslušník Centra ISR musí být především spolehlivý, analyticky uvažující a schopný pracovat pod tlakem. Naše práce vyžaduje umět rychle vyhodnotit velké množství dat, hledat souvislosti a rozlišovat podstatné informace od těch nepodstatných. Klíčová je také schopnost kritického myšlení, bez kterého se v dnešní době neobejdeme. Stejně důležitá je týmová spolupráce, technická zdatnost a vysoká míra odpovědnosti. Naše výstupy totiž mohou mít přímý dopad na bezpečnost vojáků v bojových operacích. 

Co by veřejnost o vaší práci nečekala, co by ji mohlo překvapit?

Mnoho lidí má představu, že zpravodajská práce je postavená především na technologiích. Ty jsou samozřejmě důležité, ale klíčovou roli stále hraje člověk – analytik, který dokáže data správně interpretovat a zasadit je do širšího kontextu. Veřejnost by možná také překvapilo, jak rychle a flexibilně musíme umět reagovat. Informace, což je náš finální produkt, musí být nejen přesná, ale zároveň doručená ve správný čas, na správné místo a správnému veliteli. V dynamickém prostředí moderních operací totiž často rozhodují minuty, někdy i vteřiny. 

Na co jste jako velitel této jednotky hrdý/pyšný?

Čtyři velitelé, čtyři jednotky a jedno společné poslání. Ať už jde o průzkumníky, elektromagnetický boj, bezpilotní systémy nebo zpravodajce z Centra ISR. Všichni dohromady tvoří schopnosti 53. pluku, díky níž má armáda přehled, náskok a možnost rozhodovat se správně v těch nejkritičtějších okamžicích. 

Pokud vás zaujal svět lidí, kteří tvoří jeho schopnosti, otevřeme příště neméně fascinující kapitolu, a to techniku, bez které by tato práce nebyla možná. Od prostředků elektromagnetického boje přes moderní drony až po systémy, které běžný člověk nikdy neviděl, ale spoléhá na ně každá armádní operace. V dalším díle vás vezmeme přímo k technologiím 21. století, které 53. pluk používá, a zeptáme se spojařů, jak vlastně funguje „digitální páteř“ moderní armády.

Článek vyšel ve spolupráci s týdenníkem Region Opavsko.