- 13.10.2025
REGION OPAVSKO | Autor: Tereza Pustková | říjen 2025
Armáda a Opava k sobě patří již po staletí. Dnes zde působí 53. pluk průzkumu a elektronického boje generála Heliodora Píky – jediný útvar svého druhu v celé Armádě České republiky. Jeho příslušníci patří mezi špičkové odborníky v oblasti získávání, shromažďování a zpracovávání informací a dat. Přesto jsou to také naši sousedé, které potkáváte na ulici, v obchodech či na společenských akcích.
Nedávno jste si v našem týdeníku mohli přečíst rozhovor s novým velitelem pluku, plukovníkem Ivanem Mahrem. Z jeho slov vyplynulo, že armáda dnes prochází zásadními změnami a čelí novým výzvám. Na tento rozhovor nyní navazuje náš seriál, v němž vám postupně přiblížíme život opavské posádky. Ukážeme historii i současnost jednotky, představíme vojáky i technologie, s nimiž pracují. A začneme u samotných kořenů: proč je vlastně Opava už po staletí městem vojáků?
Strategická poloha města
Opava leží na křižovatce důležitých obchodních cest a její poloha jí vždy dodávala strategický význam. První písemná zmínka pochází z roku 1195 a od středověku byla spjata s rodem opavských Přemyslovců.
V době husitských válek byla několikrát obsazena, za třicetileté války ji roku 1626 bez boje vydali dánskému vojsku a krátce nato ji ovládli i Švédové. Po slezských válkách v 18. století se Opava stala hlavním městem rakouského Slezska a přirozeným sídlem vojenských posádek.
V 19. století zde vznikly rozsáhlé kasárenské areály – Jaselská kasárna, vybudovaná roku 1845 původně jako Ferdinandova vojenská nemocnice, a Rudolfova dělostřelecká kasárna (dnes Dukelská), dokončená v roce 1889. Před první světovou válkou patřila opavská posádka k největším v regionu – počet vojáků v kasárnách v Opavě a Hradci nad Moravicí přesahoval osm tisíc.
Jaselská, Dukelská a Krnovská – město plné vojáků
Armáda v Opavě měla v minulosti daleko širší zázemí než dnes. Kromě Jaselských kasáren, které slouží armádě nepřetržitě už více než 175 let, patřila k nejvýznamnějším areálům také Dukelská kasárna v Sokolovské ulici. Monumentální stavba, původně vybudovaná na konci 19. století jako dělostřelecká kasárna, hostila pěší i dělostřelecké pluky a později i výcvikovou základnu logistiky. Armáda ji využívala až do počátku 21. století, než přešla do majetku města.
Neméně významná byla i kasárna na Krnovské ulici, součást širšího komplexu s Jaselskou. Kromě bojových útvarů zde sídlilo i Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova, které připravovalo studenty na budoucí službu v armádě. Škola zanechala v Opavě výraznou stopu – mezi její absolventy patří například bývalý náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Aleš Opata, expremiér Miroslav Topolánek nebo současný prezident republiky Petr Pavel.
Armáda působila i na dalších místech – v kasárnách na Rybím trhu, v kasárnách Františka Josefa u dnešní Bredy nebo v nedalekém Hradci nad Moravicí. Dnes však vojákům zůstala v Opavě už jen Jaselská kasárna a jedna budova na ulici Krnovská. Současná bezpečnostní situace v Evropě ale naznačuje, že bez investic do infrastruktury a nových prostor se armáda ani opavský 53. pluk v budoucnu neobejdou.
Tradice elektromagnetického boje
Tradice elektromagnetického boje v Opavě se začala psát v roce 1993, kdy zde začaly působit první specializované jednotky radioelektronického průzkumu. V roce 2005 na ně navázalo 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje, které se stalo základem pro další rozvoj těchto schopností. O dva roky později se transformovalo na brigádu a její střediska na prapory. Klíčovým mezníkem byl 1. prosinec 2013, kdy vznikl 53. pluk průzkumu a elektronického boje, jenž na tuto tradici navazuje a v této podobě existuje dodnes. Jeho součástí je i 532. prapor elektronického boje – jednotka v rámci Armády České republiky naprosto unikátní, protože obdobné schopnosti nemá žádný jiný útvar. Velitelství praporu sídlí v Opavě, část jednotky působí v Táboře a další odloučená pracoviště jsou rozmístěna po celé České republice.
V posledních letech navíc prapor obdržel modernizovanou techniku – například mobilní rušiče STARKOM nebo pasivní sledovací systémy DPET, které navazují na slavnou tradici systému Věra. Tyto prostředky umožňují vojákům efektivně monitorovat elektromagnetické spektrum, chránit vlastní komunikace a zároveň působit proti protivníkovi. Jednoduše řečeno: hlídají, co se děje v éteru, a starají se o to, aby naše systémy zůstaly funkční.
53. pluk dnes – oči a uši armády
Současný 53. pluk je moderní a vysoce specializovaný útvar Pozemních sil Armády České republiky, jediný svého druhu. Velitelství sídlí v Opavě, ale další součásti působí i v Prostějově, Táboře, Přerově a na odloučených pracovištích po celé republice.
Vedle 532. praporu elektronického boje k němu patří také 102. průzkumný prapor, 533. prapor bezpilotních systémů a vysoce specializované Centrum ISR, kde působí experti – geografové, meteorologové, obrazoví analytici, datoví specialisté, odborníci na zpravodajství z lidských zdrojů, nebo špičkoví odborníci na elektromagnetický boj.
Laicky řečeno, úkolem 53. pluku je poskytovat armádě co nejdokonalejší „oči a uši“. Vojáci získávají, shromažďují a vyhodnocují informace z mnoha zdrojů, zpracovávají zpravodajské produkty a ty slouží velitelům jako podklad pro jejich rozhodnutí. Své schopnosti jednotka pravidelně uplatňuje nejen doma, ale i v zahraničních operacích NATO a EU.
Jak říká plukovník Ivan Mahr: „Rychlost a přesnost informací byla vždy klíčem k vítězství. V dnešní době to platí dvojnásob.“
Armáda jako partner města
53. pluk není jen unikátní armádní jednotkou, ale také nedílnou součástí života města i celého regionu. Vojáci se dlouhodobě podílejí na pomoci obyvatelům – ať už při povodních, pandemii covidu či jiných mimořádných událostech, vždy stáli po boku záchranářů a hasičů.
Podporují charitativní projekty, darují krev, zapisují se do registrů dárců kostní dřeně a zapojují se do kulturních i sportovních akcí. Mnozí čtenáři je znají z dětských dnů, slavnostních vojenských nástupů na náměstí nebo prezentací techniky při dalších akcích ve městě.
Pluk je zároveň významným zaměstnavatelem a přitahuje zájem mladé generace, která v uniformě vidí možnost smysluplné služby a jistého zázemí. Přítomnost vojenského útvaru v Opavě tak není jen tradicí, ale i konkrétním přínosem pro občany – od bezpečnosti přes pracovní příležitosti až po posílení sounáležitosti s městem, které je už po staletí spjato s armádou.
Co bude příště?
Co vlastně znamená být „očima a ušima armády“? V příštím díle vás vezmeme do světa, kde místo zbraní často rozhodují senzory, data a technologie – a kde rychlost informace může být cennější než střela. Překvapí vás, co všechno dnes musí moderní voják ovládat.
