- 15.5.2026
REGION OPAVSKO | Autor: Tereza Pustková | Květen 2026
Když se řekne armáda, většina lidí si představí vojáky v terénu, techniku, drony nebo zbraně. Jenže dřív, než se jakákoli jednotka pohne z místa, musí fungovat něco, co na první pohled vidět není. Spojení.
Bez něj se nedá velet, předávat informace ani rozhodovat. A právě o tuto neviditelnou, ale naprosto zásadní část moderní armády se starají spojaři. V dalším díle seriálu Armáda mezi námi se proto podíváme na technologie 53. pluku průzkumu a elektronického boje i na lidi, kteří zajišťují, aby informace dorazily ve správný čas na správné místo.
Neviditelná, ale nepostradatelná schopnost
Moderní armáda dnes nestojí jen na lidech a technice, ale také na schopnosti rychle předávat, zpracovávat a vyhodnocovat informace. Bez spojení není velení. Bez dat není přehled o situaci. A bez jejich správného vyhodnocení nevznikají rozhodnutí.
Právě tato „digitální páteř“ moderní armády je pro veřejnost většinou neviditelná. Přesto na ní závisí fungování jednotek při výcviku, v operacích i při krizových situacích. Když vše funguje, málokdo si práce spojařů všimne. Když by ale spojení selhalo, poznali by to všichni okamžitě.
Jak vypadá technologie v akci
Jak taková práce vypadá v praxi, ukázalo například dubnové cvičení spojovacího vojska Armády České republiky s mezinárodní účastí Federated Cloud 2026.
Příslušníci 53. pluku v něm sehráli důležitou roli. Tentokrát nevystupovali jen v tradiční podpůrné roli, ale plnili úlohu cvičícího protivníka. Jejich cílem bylo vyhledávat a identifikovat místa velení ostatních jednotek pozemních sil.
Spojaři nejprve v polních podmínkách vybudovali vlastní místo velení. V praxi to znamená vytvořit kompletní technické zázemí tam, kde žádné civilní zázemí neexistuje. Museli zajistit spojení mezi jednotlivými pracovišti, komunikaci s nadřízeným stupněm i přenos dat z dronů a prostředků elektromagnetického boje. A to vše bez toho, na co jsme běžně zvyklí v civilu – bez mobilních sítí a bez pevného internetu.
Teprve potom mohli specialisté 53. pluku začít skládat jednotlivé informace dohromady. Pomocí prostředků elektromagnetického průzkumu vyhledávali a analyzovali vybrané signály a komunikační aktivitu cvičících jednotek. Zároveň pracovali i s dalšími dostupnými daty, například s videozáznamy z dronů.
Z těchto jednotlivých střípků následně vytvořili souhrnnou informaci pro velitele. Ta musela být přesná, srozumitelná a k dispozici v co nejkratším čase. Nešlo tedy jen o to „někoho najít“. Hlavním cílem bylo ověřit schopnosti jednotky v podmínkách blízkých reálnému nasazení a zároveň ukázat ostatním jednotkám, na co si musí u technologicky vyspělého protivníka dávat pozor.
Důležité bylo také to, aby se získané informace dostaly rychle tam, kde jsou potřeba. K veliteli, případně dál do systémů aliance NATO. Právě z takových informací totiž vznikají rozhodnutí, která určují další postup celé operace.
„Bylo to cvičení, kde jsme se zase o krok přiblížili realitě. Vyzkoušeli jsme si, jak se naše technologie chovají v praxi, v podmínkách blízkých reálnému nasazení. Naši spojaři vše zvládli, zároveň jsme si ověřili, co funguje, a kde máme prostor pro zlepšení do budoucna,“ říká náčelník spojařů 53. pluku major Rostislav Mohyla.
Technologie, které drží systém pohromadě
Technologické zázemí 53. pluku tvoří celá řada prostředků, které se navzájem doplňují. Patří mezi ně stacionární systémy se servery, datovými úložišti a softwarovými nástroji, ale také polní prostředky spojení – například rádiové, radioreléové nebo satelitní systémy.
Nedílnou součástí je také bezpečnostní vrstva. Přenášené informace musí být chráněné, a proto se využívá například šifrování komunikace. V moderní armádě totiž nestačí informace pouze předat. Musí se předat rychle, správnému příjemci a bezpečně.
Technologie najdeme i na místech, kde by je běžný čtenář možná nečekal. Moderní dalekohledy používané průzkumnými týmy jsou dnes digitalizované. To, co zachytí, dokážou téměř v reálném čase předat prostřednictvím datových spojů až na místo velení.
Stejně tak geografové už dávno nespoléhají jen na papírové mapy. Pracují se sofistikovanými geografickými systémy, které poskytují digitální mapové podklady dalším jednotkám. Zjednodušeně řečeno, technologie, o něž se spojaři starají, využívají všichni – od nejvyšších velitelů a štábů až po vojáky přímo v terénu.
Proč na tom záleží
Technologie, se kterými příslušníci 53. pluku pracují, nejsou samoúčelné. Jejich úkolem je zajistit, aby armáda dokázala plnit své úkoly rychle, přesně a efektivně – ať už při výcviku, v operacích, nebo při krizových situacích, jako jsou například povodně.
Práce spojařů většinou není vidět. Právě proto se o ní tolik nemluví. Když ale spojení selže, zastaví se celý systém. Moderní armáda dnes potřebuje rychle vidět, slyšet, vyhodnocovat a rozhodovat. A k tomu nestačí jen technika v terénu. Potřebuje také lidi, kteří dokážou držet pohromadě „technologickou páteř armády“. Dobře fungující spojení totiž znamená dobře fungující velení. A dobře fungující velení je jedním ze základů obrany.
V příštím díle se zaměříme na „souseda v uniformě“. Podíváme se na práci v armádě tak, jak ji běžně nevidíme, a zkusíme nabourat stereotyp, že voják je jen člověk se zbraní v ruce. V rozhovoru s vrchním praporčíkem ukážeme, kolik různých profesí a specializací dnes armáda ke své činnosti potřebuje.
